Silvestr 1989/1990

Silvestr byl v Třemošné.

Poznamenaní Sametovou revolucí...

Jenom mi nejde do hlavy, kdo byl Černý kašel.

Výstup na Běleč

Běleč je kopec nad Švihovem (712 m.n.m.). To je výzva! Bylo rozhodnuto uskutečnit zde prvovýstup s kyslikovými přístroji.
Ráno na nádraží jsme se sešli patřičně vybaveni. Já jsem měla na zádech krabici od bot a k ní připojený šnorchl. Jana batoh s připojenou hadicí od vysavače. Někdo měl myslím nafouklé igelitové pytlíky s gumičkou. Šerpové kyslíkové přístroje nepotřebovali. Marek-šerpa měl šálu uvázanou jako šerpu a placku s tygrem.
Vzhledem k datu konání jsem doma měla nakázáno případnou státní vlajku vytáhnout až v lese.
Ze Švihova jsme šli po žluté značce do Mezihoří a odtud už začalo stoupání. Bylo hnusně. V krytém posedu jsme rozbili základní tábor. Pokus o dobytí vrcholu provedli pouze... Jiná skupina zůstala sedět v posedu.

DODATEK OD BÁRY

Živě si vzpomínám na dobytí vrcholu Bělče, kde se nevím proč Vašek rozhodl, že si nezasloužím déle žít, omotal mi kolem krku provaz a zapletl do něj moje vlasy tak, že to vypadalo, že buď si je budu muset razantně zkráti nebo budu chodit do konce života s provazem kolem krku (teda asi horolezeckým lanem).

Študák Software: Cracker

Jednoznačně největší peckou Študák Software byl Cracker. Textová hra pro ZX Spectrum, kterou jsme napsali něhem léta a podzimu 1989.

Děj Crackera byl celkem jednoduchý, volně se inspiroval slavnou hrou Podraz od Františka Fuky. Byla to jednoduchá detektivka s počítačovou zápletkou. Úvodní obrazovku nakreslil Ondřej Kafka, vlastní hra je čistě textová. Crackera jsme napsali v Quick Basicu - kompilátoru, která významně zrychlil běh programu.
Zajímavý byl tím, že v sobě obsahoval jednoduchý emulátor operačního systému MS Dos. Manuál k MS Dos jsem tuším šlohl na Pedagogické fakultě, kde jsme byli na exkurzi v rámci výky maturitního předmětu Počítače a programování. V té době začalo zemědělské družstvo Slušovice dovážet první PC, která se prodávala za neuvěřitelné ceny (přes 100 000,- Kčs, dražší než auto).
Crackera jsme dotáhli do funkčního stavu 15.10.1989, měsíc před převratem.
Co následovalo, mě dodnes nepřestává udivovat. Začali jsme ho prodávat poštou. Pavel udělal Crackerovi propagaci v ZX Magazínu a v komunitě majitelů Spectra. Zájemce si poslal objednávku, Pavel nahrál Crackera na kazetu a poslal ji na dobírku. Cracker dosáhl neuvěřitelného počtu několika desítek prodaných kusů (tuším že jich bylo mezi 50-60, Pavel to jistě bude vědět přesně). (Oprava: Dle Pavlových záznamů se Crackera prodalo celých 240 kusů! Tak to je megaúspěch!)
Prodej šel úplně mimo mě, Pavel se o to kompletně postaral. Vždycky mi jenom nahlásil, kolik se toho zase prodalo a dal mi můj podíl z vydělaných peněz. Byl to můj první příjem v životě v oblasti mé profese.
Když se mi Cracker dostal po letech znovu do ruky, zjistil jsem, že je v něm dodnes chyba, která při určitém způsobu hraní znemožňuje dohrání. Přesto dohrát jde a řada lidí Crackera dohrála.
To, že se Cracker prodal tolikrát, je pro mě signál, že to byla dobrá hra, která se lidem líbila a řekli si to mezi sebou. Je třeba si uvědomit, že byla jiná doba - nebyl Internet, programy se běžně zadarmo kopírovaly na kazetách. ZX Spectrum byl v té době už 7 let starý počítač, zas tak moc lidí ho nemělo a 240 prodaných kusů je prostě úžasný výsledek.

3. Expedice 1989

Expedice byla ve Smržovicích. Přijel i Svízel.

Zlomky Expedičního deníku:

Viadukt od koupaliště



Nádraží Klatovy



Damián

Bára se budí poslední



Pod Napoleonem

Nedatovaná hláška, ale patrně z téhle doby (dodal Botas): Marek mluví něco o „mojí Lídě“. Žid: „Jak to mluvíš o NAŠÍ Lídě ty prasáku.“

Berounka 1989

Křivoklát

Berounka

Jez nad Dolanským mostem

- z Plzně na Karlštejn, omdlelá Madla v kině v Berouně (Mladé pušky), Jezevčíkovy barevné lívanečky z prášku



Cestou na Křivoklát



(Vašek-Jana, Marek-Lída, Jezevčík Jirka Zápotocký-Noha jeho holka Markéta, Madla Bočková-Alena její sestřenice, Žid-Michal Novotný)

Jez pod Dolanským mostem

2. Klondike 1989

Klondike se konal u Denyho na chatě na Hracholuskách. Marek a Deny napsali role a rámcový scénář. Jeli s Denym o den dříve, aby nás mohli čekat v Plešnici na nádraží, kde byla též improvizovaná celnice. Už z Plzně jsme všichni jeli v kostýmech - zvlášť Bára a Makrela musely budit pozornost.

Celnice (James Clark, Jeanne Beauchais)

Z klondikových artefaktů se dochovala dřevěná směrovka s nápisem KLONDIKE a několik původních dolarů vyrobených Denym a Bárou pomocí voskovek a bramborového tiskátka.

Z Klondiků mladších z dob techničtějších přechováváme dolary dělané na kopírce, lodní lístek, několik výtisků Klondike Heraldu a obrázkové symboly s kterými se obchodovalo v Borovně. K nahlédnutí jsou u příslušných akcí.
U nás se nic nevyhodí... Možná někde bude i valounek zlata.

Nutno též připomenout Lumírův jedinečný kolík na označování claimů. Možná se vyskytoval až na Klondiku o rok později, ale to není důležité. Podstatné je, že nesl nápis TÝNA  ŠAŠEK FRANKENŠTAJN. ZNAČENO MOČÍ. Ten bohužel doma nemáme.

mjr. Wayne, James Clark, Harald Svensson, Francesco Gomez, v pozadí Alfred Jacob Fremont

  Úžasné Makreliny šaty vlastní výroby se později uplatnily jako smuteční úbor Frau Abwachstelle - viz foto z Klondiku 1992. Kde asi skončily? Žid by se do nich ještě vešel.
Markova babička věnovala dva králíky, kteří se pekli (nebo spíš uhelnatěli) na ohni.

Padre Antonius

Sestra Agnes

Králík

Další osoby: Lída - Amy Kelseyová, Martin - lovec Coon, Hanka - Mamá Tina, Štěpán - Sam Jefferson, Botas - lord Andrew Mallrigh

Deny plánoval závody psích spřežení, kde se nemajetný zlatokop mohl nechat najmout jako "pes", aby si vydělal aspoň an jídlo. Ale asi k nim nedošlo.

Tehdy také poprvé visela na zdi mapa claimů.

Žid spal v houpací síti