1. 12. 2017

Silvestr 2017

Silvestr byl v Třemošné. Chyběly holky Teskojc a Majda, které slavily po hobitím. Majda s čerstvě sundanou sádrou z kolene. Navíc jsme měli Ančiného Dominika. Jana s Vašíkem a Fojtíčkovi se Štěpánem jeli spát domů.

9. 9. 2017

Punding 2017

Letošní Punding byl zatím nejdeštivější.
Účastníci: Bára + Zuzka; Jana + Vašík a Kačka; Deny + Domča a Barča; Martin, Jana + Štěpán + pes Bára (vulgo Karel); Botas, Hanka + Ema a Barborka; Ma; Marek, Lída + Lucka. Je vidět, že teenageři už na nás pečou, ale zato máme dost Barbor a psů.
Punding jsme my a Botasovi začali v Country Saloonu v Beňovech, kde vaří dobré steaky a dá se tam sedět u baru na koňských sedlech.
Odpoledne bylo ještě slunečné, Marek a Botas se vykoupali.
Pivo se letos netočilo, pán z kiosku byl na dovolené.
Botas zůstal hlídat Barborku a oheň (ostatní děti o hlídání nestojí, ale o výlety taky ne) a nakreslil další komiks o medvědovi, tentokrát prý o koláči, na kterém medvěd dost ušetřil.
Vylezli jsme na Modlín za účelem nalezení nového kamene, který je součástí Svatojakubské poutní cesty. Těsně před kamenem nás dohonili Fojtíčci s Bárou. Ma a Bára šli pak ještě na kešku.
V lese kolem Bílého půlměsíce se mohutně kácí, někdo to označil jako místní způsob vypořádání se s islámem.
Marek uvařil kotel bigose. Jana vzpomínala, že její maminka tomu říkala bígus a vařila ho z bůčku, takže mnohem tučnější než ten Markův light.
Zuzka, Lucka a Kačka připravily noční hru. Dokonce rozdávaly medaile. Ale otázky prý byly hrozně těžké.
Poprchávat začalo už při večeři. Naštěstí u přístřešku se dal rozdělat oheň v kotli. Vydrželi jsem tam sedět do půlnoci. Jana s Vašíkem a Deny s holkama odjeli spát domů.
Lilo vytrvale celou noc. Ma spal v přístěšku a v noci pozoroval kočku, která vyžírala z kotlíku zbytky připáleného bigose. Snad jí z toho zelí nebylo moc blbě.
Ráno jsme naházeli mokré stany do auta a bylo po Pundingu. Podle radarů přestalo 15 minut po našem odjezdu ve Smržovicích pršet 😠 Snad bude příští rok leší počasí a uděláme si v neděli ještě nějaký výlet!
Poděkování: Kačce a Lucce za flétny, Emě za bubnování, Vašíkovi a Štěpánovi za to, že přijeli mezi tolik holek, Markovi, Ma a Báře za fotky.
Burza odívání





Kámen u Modlína

Epický autoportrét

Oheň u přístřešku
Pět černochů v tunelu


Účastníci zájezdu

Ráno

V dešti

3. 6. 2017

Čarodějnice 2017

Tahle fotka je nejlepší, protože se Botas i pes smějou. Pes není nikoho z nás, je kamarádky Páti.
Krásné odpoledne u Tesků na zahradě. Dokonce se na nás přijeli podívat i Zahradníci.
Všechny velké děti odmítli jít na procházku, ještě že máme Barborku, která zatím moc neprotestuje. Obešli jsme si kus Prokopského údolí - Nový mlýn, Červený lom Opatřilka, skupina C (Markové, Deny a já) vylezla i na hradiště Butovice.
Opatřilka

Hradiště Butovice

Dojemná scéna: Barborka se rozvaluje v houpacím křesle pověšeném na ořešáku, kolem ní stojí 6 sudiček, houpe ji a zpívá.

20. 5. 2017

Výlet na výročí - Hoštice 2017

Letošní výlet se uskutečnil pro velký úspěch opět v Hošticích u Volyně.
Účastníci: Botkojc (5), Maňasojc (5), Bočci (2), Beranojc (2), Novotných (4), Teskovi (2), Chuchlíkovi (3). Přesilovka dětí nebyla tak výrazná, navíc Anka už asi nechce být počítána jako dítě, horší je feminizace.
Od pozdního dopoledne do odpoledne jsme se povalovali u chalupy a jedli, což bylo velice příjemné.
Jedno z tiramisu
I pandy konzumovaly a těšily se na noční hrátky
Oběti Černobylu
17 let věkový rozdíl a jak si spolu pěkně hrajou

Mimochodem, kdo ještě neví, že velryba je sudokopytník, tak je totálně out. Své vědomosti si musí doplnit zde http://www.osel.cz/3162-suchozemsky-predek-velryb.html

S plnými žaludky jsme se přesunuli do Volyně, kde se konal velkolepý Šperkařský workshop https://www.facebook.com/events/223986481410546/?fref=ts

Chlapi nakoukli dovnitř, usoudili, že je to nad jejich síly a s Barborkou v kočárku odkráčeli k řece Volyňce na pivo.
Tvoření šperků bavilo všechny. A všem to krásně šlo a vůbec to bylo skvělé odpoledne.
Výroba z čokolády
Náramky

Kluci Maňasojc si ještě kromě šperků přivezli stavebnici. Dala zabrat celému týmu spolupracovníků.

Ztracený prstýnek našla Katka

Večer se k nám připojil ještě Míla Chuchlík, který dorazil na kole. Po hlavní silnici je to z Plzně 96 km, ale on vypadal jako by jel po cyklosteze na Bolevák. Marek s Ankou odjeli spát domů. Autem.
Ukázalo se, že chalupa je prakticky nafukovací, protože kromě Chuchlíkových a mě ve stanech se do ní všichni vešli. Lucka původně měla spát s holkama a pandama na podlaze, ale vlezla mi v noci do stanu, že prý všichni mluví ze spaní a někdo si na ni lehá.
Před odjezdem jsme všichni s Barborkou a naší pandou hráli krásnou a ušlechtilou hru "Kde je panda ?" Barborka dopadla dobře, ale pandu jsme museli důkladně vyprat.
Na Ranči Šimona Pláničky byl v tutéž dobu sraz motorkářského gangu MOTOBOBŘI, ale naštěstí jsme se s nimi (a oni s námi) nedostali do konfliktu.

18. 2. 2017

Hojsovka 2017

Sice se jedná o akci velmi komorní , ale zapíše se určitě do historie!
Ubytovala jsem se s Luckou na jarní prázdniny v Hojsovce v penzionu co nejblíž Bočkovic chalupě. Kvůli Vaškově nemoci tam byla Kačka nejdřív s babičkou. Skvěle jsme si zalyžovaly dva dny na Špičáku.
Ve čtvrtek dorazila Jana a jelo se na běžky. Lucka letos na běžkách nestála, Kačka párkrát na výcviku se školou. Autobusem jsme dojely na Špičák, lanovkou na Hofmanky, od Horizontu na Nový Brunst, kde jsme svačily. Bylo krásné počasí, skoro až horko. Trochu jsme znejistěly při plánování další trasy, ale nakonec jsme po konzultaci s jiným běžkařem trefily na Šmauzy.
Následoval výstup k Tomandlovu křížku. Jana sice říkala, že to bude trochu větší kopec, ale myslím, že hlavně u holek to polozmrzlé koryto předčilo všechna očekávání. Kačka hodně padala. Lucka zjistila, že ji unese vysoký sníh mezi stromy, takže raději po cestě vůbec nešla. Mě se stoupalo celkem dobře, protože mám turistické běžky se šupinama. Jana slibovala, že "už vidí světýlko" a "na ten krpál vlevo už opravdu nepolezeme", ale nebyla to pravda!
V návalech trudomyslnosti vznikly dvě bojové písně:

Hej hou, hej hou
mám lyže nad hlavou
Vylezu na Tomandl,
mě nedostanou

Nenávidím Tomandl
hej hej Tomandl
radši s prádlem na mandl
hej hej na mandl

Nakonec jsme tam po hodině (ten kopec má asi kilometr) vylezly! Následující sjezd do Hojsovky už byl dětská slavnost až na Kaččin puchýř a Lucčiny časté pády na ledu. Celá trasa měřila 15 km a v tomto případě se nejedná o konstantu.
Plyšová panda se večer naučila nové cvičení - nohama s výkřikem fujkyhnujky Tomandl.

V pátek ráno byla nevěřitelně hnusná vánice se zácpou kamionů přes půl Hojsovky.

Holky přesto trvaly na sjezdovkách a Jana se rozhodla opět pro běžky. No já jsem jenom řidič, ale ten autobus v zatáčce pod sedlem mě trochu zaskočil.
Počasí se nakonec umoudřilo a my jsme si užily asi nejlepší den na sjezdovkách.

Jana si celý okruh přes Tomandl s drobnými modifikacemi zopakovala. Je tam fakt krásně!
Rády bychom, aby se z toho stala tradice. Už nyní vyzýváme všechny zájemce o účast na hrdinské akci "Nenávidím Tomandl 2018" !