Archiv společných zážitků: 1992

31. 12. 1992

Silvestr 92/93

Díky Báře, která má přístroj na digitalizaci diapozitivů, máme unikátní možnost vidět fotky ze silvestrovského bruslení na vodním příkopu švihovského hradu.

1. 9. 1992

2. Punding 1992

Hrozně pršelo a nepostavili jsme stany. Spali jsme pod přístřeškem na lavičky. Ráno Botas snídal chleba s máslem a kaviár.

1. 8. 1992

Píseň Laskonky a indiánky jsem napsal v roce 1992 do divadelní hry Sůl nad zlato, kterou jsme hráli Milákům v Železnici. Píseň zpívá Král, Kuchař a Rádce.

Král:
   G D
Všechnů sůl, bílou sůl
Emi D          Emi
ke mně do hradu přineste hned
   G D
Celá zem přijde sem,
   Emi       D          Emi
Já zničím ten prokletý jed

Refrén:
Král a rádce:

E    H7
Slaný mráz a žízeň slaná
E    H7
Slanou pouští rozleptaná
Král:
Emi           D    G Ami H7
Má nejmladší dcera mě má ráda jak obyčejnou sůl
Král a rádce:
E    H7
Slaná křivda napáchaná
E    H7
V slané vodě vymáchaná
Král:
Emi     D    G          Ami     H7
Naložit do soli, ať tolik nebolí, je mě krále půl

Všechnu sůl hodíme do vody,
Až se rozpustí, odteče pryč
Abych předešel možné náhody,
Tady mám od všech solných dolů klíč

Snad to časem přebolí

Kuchař:
Pane jak mám vařit bez soli?
Všechny lahůdky které znám
V sobě mít musí sůl, co do nich dám

Rádce:
Neruš krále, kuchaři
Než tě plesknu po tváři
A pro královskou družinu
Uchystej sladkou hostinu

Refrén
Rádce a Kuchař:
Sladký dort a buchta sladká
Král
Nezapomeň na lízátka
Kuchař
Uvařit kremroli umím i bez soli, jak mi káže král

Laskonky a indánky
Král
Koukej na to z lepší stránky
Všichni
Zaklepu na vrátka, ta naše pohádka, jak to bude dál?

Železnice

Pobyt v lázních Železnice u Jičína u dětí s DMO. Kromě jiného divadelní představení Sůl nad zlato (Žid – rádce, Marek – král, Jana-Zpěvanka, Lída-Maruška, Vlasta-Zdoběna, Marek Nykles-rybář). Vznik písně Laskonky a indiánky.

1. 7. 1992

6. Expedice 1992

Fakt jsme tam dojeli!

Start u Pelantů na dvorku

Puťák do Smržovic

Skupina A (Bára, Deny, Botas) – šli s kárkou až ze Švihova přes Chudenice. Myslím, že Botas s sebou neměl stan...

Skupina B (Marin, Jana, Vašek, Jana, Marek, Lída) – s žebřiňákem z Plzně

První den přes Černice, Štěnovice, Čižice (koupaliště), Předenice, Lišice, Dolní Lukavici do Přeštic. Jana F. usedla na sousoší přeštických prasat a byla napomenuta uvědomělým místním občanem. Následovaly Lužany. Na polní cestě nad obcí se poprvé urvalo kolo žebřiňáku. Vašek to spravil. Marek za stohem našel pěkné žampióny. Spali jsme v Roupově.

Ve Štěnovicích na nás jakási paní křičela z okna: „Kam to vezou?“ „Do Kdyně!“ „Tady žádná Kdyně není!"

Druhý den jsme pokračovali přes Vřeskovice a Lhovice do Švihova. Zastavili jsme se u Botků. V Malechově nebo v Dolanech byla právě pouť – Martin vystřelil růže. Nocovali jsme pravděpodobně v Poleni, v dešti.

Martin se šel ptát starosty:„Smíme tady stanovat?“ „Tady nikdo nestanuje!“

Třetí den byl kritický - přechod hřebene asi přes Mlýnec, Vílov, Slavíkovice, Libkov do Loučimi a Smržovic. V Libkově měl Vašek tendence kupovat zlato od Rumunů, tehdy ho prodávali z aut po celých Čechách.

Ze samotných Smržovic si vybavuju jen příchod druhé party od Modlína – odjíždíme dřív, Marek je nemocný.

Žebřiňák byl odvezen v rozloženém stavu vlakem. Skončil bohužel v totálním rozpadu v Borovně.

2. 3. 1992

Klondike Herald

Klondike Herald se připravoval na každý Klondike v "kopírkovém" období. Na nejstarší určitě ne. Nedochovaly se nám rozdělené chronologicky a datace se na nich nepoužívala. Bystrý čtenář z nich mohl vytěžit užitečné informace pro danou hru, lenoch si alespoň přečetl vtipy, poezii a pod. Většinou byla nechávána volná strana na ručně vpisovanou aktuální inzerci.
Botasovy vtipy jsou stále neodolatelné.