 |
| Fakt jsme tam dojeli! |
 |
| Start u Pelantů na dvorku |
Puťák do Smržovic
Skupina A (Bára, Deny, Botas) – šli s kárkou až ze Švihova přes Chudenice. Myslím, že Botas s sebou neměl stan...
Skupina B (Marin, Jana, Vašek, Jana, Marek, Lída) – s žebřiňákem z Plzně
První den přes Černice, Štěnovice, Čižice (koupaliště), Předenice, Lišice, Dolní Lukavici do Přeštic. Jana F. usedla na sousoší přeštických prasat a byla napomenuta uvědomělým místním občanem. Následovaly Lužany. Na polní cestě nad obcí se poprvé urvalo kolo žebřiňáku. Vašek to spravil. Marek za stohem našel pěkné žampióny. Spali jsme v Roupově.
Ve Štěnovicích na nás jakási paní křičela z okna: „Kam to vezou?“ „Do Kdyně!“ „Tady žádná Kdyně není!"
Druhý den jsme pokračovali přes Vřeskovice a Lhovice do Švihova. Zastavili jsme se u Botků. V Malechově nebo v Dolanech byla právě pouť – Martin vystřelil růže. Nocovali jsme pravděpodobně v Poleni, v dešti.
Martin se šel ptát starosty:„Smíme tady stanovat?“ „Tady nikdo nestanuje!“
Třetí den byl kritický - přechod hřebene asi přes Mlýnec, Vílov, Slavíkovice, Libkov do Loučimi a Smržovic. V Libkově měl Vašek tendence kupovat zlato od Rumunů, tehdy ho prodávali z aut po celých Čechách.
Ze samotných Smržovic si vybavuju jen příchod druhé party od Modlína – odjíždíme dřív, Marek je nemocný.
Žebřiňák byl odvezen v rozloženém stavu vlakem. Skončil bohužel v totálním rozpadu v Borovně.
