23. 7. 2022

Berounka 2022

Díky Hance B. jsme se po dlouhé době vypravili kolektivně na vodu. 24. 7. Berounka z Dolan na Kobylku u Liblína. Jeli všichni od Botků se dvěma loděma z půjčovny a starým dětským kajakem od Zahradníka, všichni od Maňasů se dvěma loděma z půjčovny, Majda a Lucka v Zelené Tuleni a Deny a já v jeho historické lodi, o které na začátku tvrdil, že ji věnuje do muzea vodní turistiky nebo ji nechá někde v křoví. Ano, je to ona loď, která v roce 1991 skončila zaklíněná pod kmenem. Cituji "Bára jela kolem stromu zleva, já zprava a bagáž spodem. Přesto oba aktéři přežili. ... Loď po opadnutí vody zůstala na suchu. Její stav už od pohledu vylučoval možnost opravy, tak jí nikdo neukradl a mohla být opravena. Dodnes pluje." Hned v Dolanech byly spolu s Tulení předmětem obdivu ostatních vodáků "Jé, starý laminátky!" Je fakt, že ten den jsme jinou laminátovou loď na řece nepotkali. Auta jsme nechali v kempu v Dolanech. Do Liblína pro nás měl večer přijet Marek, který bohužel měl tuhle jedinou neděli za mnoho let pracovní, a odvézt řidiče k autům. Bylo krásné počasí, ale bohužel hodně málo vody, takže buď volej nebo pěší turistika. Holky Botkovic zkoušely kajáček, ale nedopadlo to úplně dobře, Ema se docela potloukla. Nakonec se do kajaku usadil Tonda, chvilku šněroval, ale rychle se to naučil, a vydžel v něm až do večera. Laminátové lodě byly rychlejší, ale zase jsme si nemohli dovolit dřít o dno, takž jsme šli častěji pěšky. A taky jsme nemohli sjet tu báječnou sklopnou šlajsnu na jezu u ústí Třemošenky. Obědvali jsme v kempu v Plané. Na Kobylku jsme dorazili těsně před šestou večer. Marek už na nás čekal.