Tomandl 2025

Tradiční akce pololetních prázdnin. Už bez dětí. V sobotu 1. února. Navíc zaúřadovala chřipka, takže nahlášený počet účastníků se smrskl na Janu B., Báru a Lídu s Markem. Ještě že nebyl sníh na běžky, protože zrovna letos se na běžkování moc necítíme. Jana vymyslela krásnou procházku z Hojsovky přes Jižní Stráň do Zelené Lhoty. U nádraží v Zelené Lhotě na nás čekalo Bářino auto. Ještě že si Bára vzpomněla, že s sebou nemá klíče od onoho auta jen kousek za Hojsovkou! Takže jsme se pro ně vraceli jen kousek a ještě jsme si stihli koupit v krámku hořické trubičky, abych je mohla celou cestu nést! Počasí bylo luxusní, výhledy taky. Ze Zelené Lhoty jsme ještě zajeli do Hamrů ke Kollerovu kostelu (kostel Panny Marie Bolestné), kde jsou zastavení Bolestí Panny Marie od keramika Gustava Fifky a pietně upravený zaniklý hřbitov. Cestou zpět nás v Zelené Lhotě zatáhly masopustní maškary. Marek je ze zadního sedadla auta vyplatil. Nabízený alkohol odmítl s tím, že řídí, což mu maškary úplně nevěřily. Řídila Bára... Dobrý výlet to byl. Tečku za ním udělaly dvě švarné policajtky, které nás zastavily v Janovicích nad Úhlavou, aby Markovi oznámili, že auto nemá od listopadu technickou. Vypsaly bloček na 200 Kč a radostně zapluly k benzínce na kafe. Marek se trochu rosil, ale během pondělka dokázal technickou obnovit. V Rybnici dělají zázraky na počkání, kdybyste to někdo potřeboval.